Už dlouho vím, že chci žít v domu z přírodních materiálů. Tedy z těch, které neprošly žádnou továrnou. Vlastně mám jednoduchý návod který stále používám, jak jen to jde. Čím víc je věc upravena v lidských továrnách, čím více je na její výrobu použito energie (doprava atd. …), tím se stává pro mne méně přátelská. Zjistil jsem že je tam úměra přímá, čím více umělé = tím více starostí.
A já nechci mít starosti. Jdu opačnou cestou. Tedy čím více přírodní v ryzí podobě, tím je to pro mne vhodnější, voní to, žádné starosti. Bůh to vymyslel za nás. My už si to můžeme jen užívat a učit se. Nemohu to sám sobě udělat a podporovat výrobu umělých věcí a domů, když to jde přírodní cestou. On domeček sám mně to vrací. S každým hotovým kouskem přichází nádherná energie. Asi i proto, že ho stavím s vědomím pro sebe a svou rodinu. Když si na ten konstrukční trám sáhnete, uděláte pilkou čep a krásně ostrým dlátem dlab, pak je zaboucháte do sebe a tím dům roste. Při tom si nezapomenete přivonět k čerstvému řezu. Je to nádhera přijít domů a jen na malou chvilku si připomenout, s jakou Láskou je ten dům postavený. Prostě to vzít do vlastních rukou – je to velká síla.
Kamil Cifera
www.dumnakoleckach.cz/
Henkeová Barbora | 26.09 13:02