moment prosím

Doškovou střechu už umí málokdo

05.06.2012  

František PavlicaHROZNOVÁ LHOTA: Slaměná střecha z došků, k jejichž výrobě se používal všeobecně dostupný materiál – žito, patří k nejstarším střešním krytinám u nás. V současné době se s došky setkáme převážně jen ve skanzenech. Zatímco dříve si je uměli vyrobit téměř všichni majitelé chalup, dnes tuto techniku zvládá jen pár řemeslníků. František Pavlica z Hroznové Lhoty patří k těm nejlepším.

Jeho práci dokonce ocenil v minulém roce ministr kultury, a to udělením titulu Nositel tradice lidových řemesel v oboru výroba a hotovení doškové krytiny.

V Evropě existují tři technologie vázání došků. První se užívá v Anglii, druhá na Slovensku, Ukrajině, Maďarsku a třetí v Česku. Dříve, pokud chtěl hospodář vyměnit celou střechu, vyráběl si došky postupně po několik sklizní a skladoval je např. na půdě. Když bylo po čase nutné provést částečné opravy, měl vždy po ruce několik došků v zásobě.

V minulosti se došková krytina vyskytovala na téměř celém území státu, ale její ústup zapříčinilo mimo jiné i vydání stavebního řádu pro venkov v roce 1833. Ten pro velkou hořlavost zakázal její používání na nových stavbách. Často se totiž stávalo, že během požáru shořely téměř všechny domy ve vesnici. Proto se začaly používat šindele vyráběné ze dřeva, které byly vůči ohni odolnější. Přesto bylo možné objekty kryté došky najít ještě na počátku minulého století, a to zejména na jižní Moravě a v Polabí.

Na počátku je žito

František Pavlica se vrátil z vojny domů těsně po revoluci a zakrátko se pustil na základě živnostenského listu do výroby slaměných věnců pro zahradníky a aranžéry. „Začínal jsem úplně od začátku. Nejprve jsem se musel naučit zpracovávat žitnou slámu a také si domluvit její přísun. Dnes mně Rolnická společnost v Moravském Písku umožňuje, abych si zhruba z pěti set hektarů oseté plochy vybral to nejkvalitnější žito z cca 2 hektarů. To musím posekat starým samovazem, pak následuje mlácení v mlátičce staré přes sedmdesát let. K výrobě došků je totiž potřeba dlouhých, pevných a neporušených stébel. Pak přichází na řadu vlastní výroba, která již není tak složitá. Používá se při ní forma, jejíž pomocí se vyrábí dva druhy došků – hlaváky, používané na plochy střechy, a čičáky sloužící na nároží a hřeben. Došky se kladou na latě vzdálené od sebe 40 cm, přičemž se začíná u dolního střešního okraje. Na kvalitě vázání jednotlivých došků závisí trvanlivost celé střechy," vypráví o své práci F. Pavlica, jenž základy a taje řemesla odkoukal od dědečka a pana Jegly z Lipova, kteří vyráběli doškové střechy pro stavby ve skanzenech.

Příprava materiálu je náročnější než vlastní montáž

Výroba došků na střechu o ploše kolem 150 m2 trvá od posečení žita asi 1 měsíc, vlastní montáž pak proběhne během týdne. Dříve byla životnost nově pokryté střechy až padesát let, a to v závislosti na jakosti použité slámy. Nyní bohužel kvůli kyselým dešťům vydrží jen dvacet až dvacet pět let a i během této doby se musí střecha udržovat. Pokud se rozhodnou v došcích sídlit ptáci, zejména vrabci, je nutné jim v tom co nejdříve zabránit.

Za 1 m2 střechy zaplatí zájemce 1200 až 1500 Kč a to na základě její tloušťky. Platí totiž pravidlo, že čím je sklon střechy pozvolnější, tím musí být došek silnější. Takto pokrytá střecha má výborné izolační vlastnosti, zabraňuje rychlému střídání teplot a na půdě zajišťuje v létě chlad a v zimě teplo.

Nejen řemeslník, ale i výtvarník

Pod rukama Františka Pavlici změnily doškový kabát střechy památkových objektů ve strážnickém skanzenu, v Ruprechtově na Blanensku, v Senetářově, Lopeníku, Vlčnově, Rymicích atd. On však má vřelý vztah nejen k tradiční lidové kultuře, ale aktivně se věnuje též výtvarnému umění. Maluje od svých 13 let, a to ponejvíce olejomalby s nejrůznější tematikou jako jsou krajiny, zátiší a také portréty. Zajímá se o grafické techniky, v posledních letech především o litografii, ať už černobílou či barevnou. Nejnověji vytvořil cyklus barevných litografických listů zachycujících v naivním stylu folklorní události v regionu Moravského Slovácka. Z tohoto cyklu byl na rok 2008 vydán kalendář s názvem Rok na Slovácku, který sklidil velký úspěch.

Slaměné věnce pro aranžéry a zahradníky však nikdy vytvářet nepřestal, protože zbytky po výrobě došků se k tomu výborně hodí.

Eva Veselá

Zdroj: http://www.mistnikultura.cz/doskovou-strechu-uz-umi-malokdo

 

http://www.lidovaremesla.cz/files/nositele/2008/frantisek_pavlica.pdf

 

 

 

FOTOGALERIE

INFO: K tomuto článku zatím nejsou žádné komentáře. Přidat komentář.

Překlad webu
Facebook
Google+
Poslední komentáře
Naše videa na YouTube
Reklama
Časopis Kvalitní život, mediální partner ekovesnice.cz
www.thermosolar.sk
www.naseekonomika.cz
www.dancelab.cz
Prodej stromků s.r.o. - zahradní centrum a ovocná školka Uherský Ostroh
(c)2010 slamenedomy.cz