moment prosím

Dům ze slámy - Tradiční technologie budoucnosti

05.09.2010  
Stavět ekologicky

Sláma v tomto případě funguje jako plnohodnotný obklad.Podtitul článku zavání paradoxem, ovšem vychází ze skutečnosti. Sláma, dřevo, proutí, rákosí a jíl byly stavební materiály používané od úsvitu lidské civilizace. V průběhu posledních staletí sláma vymizela asi nejvíce. Opětovné používání tzv. ekologických materiálů souvisí nejen s potřebou úspor energií při provozu budov, ale jejich hlavní použití je tam, kde si investor klade vyšší cíle. Například vytvořit příjemnější a zdravější vnitřní prostředí domu, zmenšit ekologickou stopu, kterou výstavba domu zanechává, a nakonec i při jeho likvidaci, nejlépe recyklací.

Domy z těchto materiálů mohou mít minimální nároky na neobnovitelné zdroje energií, nebo mají dokonce šanci stát se součástí uzavřených bezodpadových cyklů při rozvoji zemědělství orientovaného jinak (nejen pouze na tuny obilí a brambor), protože jsou snadno recyklovatelné zpět do přírody a jejich likvidací lze uvolňovat zpět energii slunce vázanou v chemických vazbách, a dokonce při tom neprodukovat odpady, ale hnojiva pro zemědělské využití.

Interiér slaměného domu v Mladé Boleslavi od ateliéru SEA si v ničem nezadá s moderními rodinnými domy vybudovanými Tyto materiály pozitivně přispívají k tvorbě vnitřního, vnějšího i sociálního prostředí. Představují minimální rizika z pohledu zdravotní závadnosti nebo negativního působení na člověka. Jejich potenciál je i v oblasti stále nepříliš populárního oboru s názvem sociální ekologie. Mají v sobě krásu přírodních živých materiálů, srozumitelných cyklů a zákonitostí a většinou jsou vhodné i pro svépomocnou výstavbu. Mají v sobě cosi těžko uchopitelného, co lze nazvat schopností nebo potenciálem spoluvytvářet teplo domova, osobitost a vědomí toho, co, proč a jak činím v širších souvislostech. Stačí jen připomenout známou globální nerovnici spotřeby energetických zdrojů na planetě, která přímo vybízí k větší odpovědnosti. Tedy že 20 % obyvatel planety spotřebovává 80 % energetických a 90 % surovinových neobnovitelných zdrojů. Využívání ekologických materiálů při výstavbě se jeví jako sice nevelký, ale důležitý příspěvek osvícených stavebníků ke srovnání výše zmíněné nerovnováhy. A – navíc – přináší investorům i nesporné výhody.

Mokrá technologie (americký model) 
Dům v kožichu s deštníkem - takový název vžil pro jednoho ze slaměných Technologie je poměrně populární ve Spojených státech. Nejstarší známé a zdokumentované stavby ze slámy evropského typu pocházejí z Nebrasky z let 1886-7, kdy zde byla postavena škola o jedné místnosti. Existují zde objekty ze slámy dodnes funkční ve stáří okolo 100 let, takže se nejedná o žádné dočasné stavby. V Americe dnes používané postupy pracují i se stěnami, které jsou samonosné pouze z balíků stažených mezi základ a věnec. V další fázi pak dojde k orabicování pletivem, prošití vázacím drátem a následnému omítnutí. Tento postup byl vyzkoušen i v Čechách, na prvních kurzech stavění ze slámy, které proběhly ve Škole obnovy venkova v Libčevsi.

Během prvního kurzu se postavily obvodové hrubé stěny vysoké 3,6 m ukončené prkenným věncem se zastropením slámokartonovými deskami na povalových nosnících. Stavba zatím zůstala ve fázi výukového torza. První zkušenosti získávali domácí architekti právě spoluprací se zámořskými tvůrci. Skupina architektů z amerického Boulderu v čele s Gregem Frantou poukázala na možnost použití slámy nejen jako ideální izolace, ale dokonce i jako konstrukčního materiálu pro jednoduché přízemní stavby.

Skladba voštinové střechy vyvinutá v RakouskuSuché technologie (rakouský model)
Realizace dostavby  tělocvičny prováděná ve spolupráci s vídeňskou univerzitou jako demonstrační projekt podpořený z prostředků Evropské unie probíhala odlišnou technologií. Jde o stavbu občanské vybavenosti, tedy o mnohem náročnější objekt z hlediska bezpečnostních předpisů. Mezi dřevěné nosníky jsou kladeny slámové balíky, vnitřní parozábrana je překryta smrkovými biodeskami a vnější plášť kryjí vodorovná prkna na latění s difúzní závětrnou papírovou fólií. Lehká konstrukce je pro tělocvičnu výhodná pro rychlé ohřátí teplovzdušným topením.

Nebezpečí požáru
Obava z hoření slaměných stěn je sice přirozená, ale nejméně oprávněná. Balíky slisované a zabudované do konstrukce mají pro hoření nedostatek kyslíku, stejně jako kdyby stěny byly postaveny z knih. Ty, ač z hořlavého papíru, také hoří velice špatně. Pokusný a výzkumný ústav města Vídně ve spolupráci s Technickou univerzitou Vídeň provedl zkoušku hořlavosti. Na základě výsledků zkoušky splnily testované slaměné balíky s průměrnou hustotou 90 kg/m3 kritéria třídy hořlavosti B2 (normálně hořlavé) podle ÖNORM B 3800.

Přezkoušení stavební části, prováděné v rámci tohoto projektu, ukázalo, že z obou stran omítnutá slaměná zeď (uvnitř 2 cm hliněná omítka, venku 2 cm vápenná omítka – obě na nosiči z rákosu, nebo venkovní plášť se závětrným kartonem a prkenným záklopem) má ohnivzdornost F 90, to znamená 90 minut.

Alergie a plísně
Výstavba ekologické slaměné stěny.Čistá světlá sláma má velice nízký alergický potenciál a neobsahuje téměř žádné plísně nebo spóry. U astmatiků byly zjištěny problémy pouze u plesnivé slámy. Po omítnutí přestává být i nepříliš čistá sláma alergickým potenciálem. Při omítání jílovou omítkou je třeba se vyvarovat příliš mokré směsi, především ve studených a vlhkých ročních obdobích.

Ptáci, hlodavci a škůdci
Napadení slámových balíků živočišnými škůdci není v praxi žádným problémem, je ale široce rozšířeným předsudkem. Surovinu, ze které sláma sestává – celulózu – dokážou strávit pouze termiti nebo skot s enzymatickým štěpením celulózy ve složitém trávicím ústrojí. Sláma tedy není pro malé hlodavce a hmyz všech druhů přitažlivá. Zkušenosti z realizace aktuálních staveb ze slámy ukazují, že jsou balíky pro svou dobrou tepelně-izolační schopnost vyhledávány myšmi jako obydlí (podobně jako jiné tepelně-izolační vrstvy). Po dokončení stavby a nahození zdí je zamezen průnik do případných dutin a problém přestává existovat. Ono se též hlodavcům ve stěně z lisovaných balíků nepříjemně pohybuje, neboť cesty se v materiálu s vnitřním pnutím uzavírají.

Tým architekta Brotánka navrhl ekologickou stavbu s celodřevěnou konstrukcí.Aby se vnikání myší do slámových balíků během stavby minimalizovalo, platí ta stejná pravidla jako pro zamezení napadení škodlivým hmyzem:
- minimalizování obsahu zrna v balících
- vysoká a rovnoměrná hustota balíků
- co nejmenší podíl obsahu plevele a jiných rostlin v balíku
- skladování během stavby v suchu
- co nejrychleji a kompletně omítnout

Slámové balíky a vlhkost
Hlavním předpokladem je použití suchých balíků slámy! Aby se zabránilo vysoké vlhkosti ve slámových zdech, doporučuje se použít lehké parozábrany (hodnota Sd: 6–7 m) na vnitřní straně (při suché technologii). Hliněné omítky na vnitřní straně domu podporují díky svým hydrofobním vlastnostem (přitahují vodu) rozložení špičkových hodnot vlhkosti na delší časový interval a tím plní funkci tzv. „parobrzdy“. Aby mohla vlhkost vznikající v izolační vrstvě opět oddifundovat, musí být jak vnější vzduchová izolace, tak povrch fasády otevřený pro difúzi. A to platí nejen pro omítky, ale také pro nátěry. Ve výsledku jde o to, aby vnikání vodních par do izolace ze strany interiéru bylo minimálně 3x pomalejší než schopnost odpařování vlhkosti na vnějším povrchu stěny. Běžné navlhání vzdušnou vlhkostí není pro slámu problém, neboť ji dokáže rozvádět v mezibuněčných strukturách.

Sláma doma
To, že americký model funguje, bylo překvapivé zjištění, ale bylo jasné, že ve středoevropském právním prostředí je legálně nerealizovatelný. Použití slámy jako vhodná izolace nebo maximálně jako nenosná výplň je zatím jedině možný realistický závěr. Postupně jsme přidávali další realizace v Ledenicích, Hostětíně, Litoměřicích atd. Spolu s libčeveskými kurzy jsme prověřili, že o stavění ze slámy je pozoruhodný zájem napříč věkovým i sociálním spektrem občanů. V roce 1999 po dlouhých diskusích bylo v ČR založeno a registrováno občanské sdružení Ekodům, které dnes řeší mnohem širší spektrum problémů, než je jenom stavění ze slámy.

V naší zeměpisné šířce mají největší zkušenosti se slaměnou technologií v Némecku a v Rakousku. Díky podpoře regionů vznikají i veřejné stavby - školky, kaple, obecné domy.Česko-rakouský projekt Realizace tepelné izolace stěn a půd stávajících domů slaměnými balíky na demonstračních objektech vychází z jednoduché úvahy, že neizolovanými půdními prostory a stěnami dochází k největšímu úniku energie ve starší zástavbě. Na jednom rodinném domku byla provedena ukázka zateplení severozápadní stěny. Bylo třeba vyřešit detail soklu, zabezpečení přesahu střechy a přechod slaměné izolace na nároží. Partneři z Rakouska otestovali a schválili použitelnost balíků od místního farmáře. Ty se pak zabudovaly za vynášecí rošt ze střešních latí. Důležité bylo důkladné docpání všech mezer mezi balíky. Na rošt se nainstalovalo souvrství ze závětrné fólie, diagonálního prkenného záklopu s heraklitem a vápennou omítkou ztuženou rabicovým pletivem. Výsledek byl okamžitě i subjektivně zaznamenán majiteli domu. I když ostatní stěny jsou izolovány pouze 30 mm polystyrenu, zateplení této neošetřené a návětrné stěny znamenalo, že den před instalací izolace večer topení zapínalo na plný výkon, zatímco po zaizolování zůstalo v nečinnosti. Druhý objekt řešil náročnější úkoly, neboť šlo o oddělení vytápěných obytných a nevytápěných skladových místností v rámci původně průmyslového objektu mlýna. 

Hlavním detailem je řešení zateplení stropu pod půdou, kde jsou typické nosné trámy, které je třeba zachovat viditelné. Ve starších chalupách, kde jsou často nízké stropy, není ani možné trámy schovávat do izolace. Rakouští partneři měli vytipováno, že nejvíce energie ve starších objektech uniká právě stropní konstrukcí pod půdou, kde kdysi na zimu bylo uskladněno seno nebo sláma, které zde dnes z požárních důvodů (i kdyby ho někdo potřeboval) být nesmí, dokonce ani nad kravínem. 

Po odstranění všech vrstev stropu nad nosnými trámy přijde roznášecí nosný záklop z vodovzdorných dřevoštěpkových OSB desek, které po dotěsnění spár elastickým tmelem a parotěsnou páskou plní i funkci parobrzdy. Protože zateplení stropu se dotýká nezateplených konstrukcí stěn, je nutné na všechna tato rozhraní vložit přechodovou izolaci, bohužel z polystyrenu, neboť jinak by zde docházelo k nebezpečí kondenzace vlhkosti a tím k navlhání slámy. 

Poté je možné aplikovat položení vrstvy slaměné izolace a důkladně dopěchovat všechny případné mezery, především na styku v rozích balíků. Pochozí vrstvu tvoří mazanina s pojivem z vápenného hydrátu (nesmí se používat cementový potěr, který má špatnou difúzi vodních par), ztužená rabicovým pletivem v průměrné síle 70 mm. Mezi potěr a slámu je položena separační vrstva papírového kartonu. Podhled z interiéru tvoří laťové pobití mezi trámy na deskách s jílovou omítkou na rabicovém nebo rákosovém pletivu.

Oddělení vytápěného prostoru uvnitř stavby řeší dělící příčka, která má podobnou skladbu jako strop, nosnou část však tvoří laťové žebříčky a konzolky vynášející latě nesoucí vnitřní a venkovní plášť. Projekt umožnil vyvinout a ověřit technická řešení pro izolace také venkovních zdí, vnitřních zdí, stropů, podlah a v další etapě řeší i venkovní zateplení včetně detailů okolo špaletových oken, která je třeba vybavit dvojsklem a posunout do roviny izolace. 

Všechny skladby konstrukcí jsou navrženy tak, aby splnily požární odolnost 30 minut, která vyplývá z požadavků stavebního povolení pro oddělování jednotlivých požárních úseků. Zvláštní důraz byl kladen na odstranění všech kondenzačních zón na styku s nezateplenými konstrukcemi.

Quo vadis
Dosavadní zkušenosti ukazují, že sláma jako stavební materiál sice určitě neosloví všechny stavebníky, může se ovšem stát plnohodnotným stavebním materiálem pro všechny uvědomělé investory s odpovědným přístupem k životu, schopné globálního náhledu i na tak individuální oblast, jakou je výstavba vlastního rodinného domu. Návrat ke dřevu, hlíně, slámě, konopí i pazdeří a jiným kdysi běžně používaným materiálům ve stavebnictví je celosvětový trend, součást ekologických snah. V České republice a potažmo na Slovensku to je však běh na velmi dlouhou trať.

 

Autor je architekt, dlouhodobě se zabývající problematikou ekologické výstavby. Zakládající člen sdružení Ekodům.

Ing. arch. Aleš Brotánek

INFO: K tomuto článku zatím nejsou žádné komentáře. Přidat komentář.

Překlad webu
Facebook
Google+
Poslední komentáře
Naše videa na YouTube
Reklama
Časopis Kvalitní život, mediální partner ekovesnice.cz
www.thermosolar.sk
www.naseekonomika.cz
www.dancelab.cz
Prodej stromků s.r.o. - zahradní centrum a ovocná školka Uherský Ostroh
(c)2010 slamenedomy.cz